Valná hromada 2018 a slovo předsedy ČSK

Valná hromada Českého svazu koloběhu (dále jen VH) byla za rok 2018 nevolební. I to byl jeden z důvodů, že jsme nějakou dobu na předsednictvu hledali nejvhodnější termín a místo. Nakonec jsme měli šťastnou ruku s volbou netradičního termínu i místa.
Využili jsme akci pořádanou jedním z propagátorů koloběhu a organizátora řady koloběžkových akcí – Pavla Štorka – Koloběřkářskou veselici. VH jsme zařadili před plánovaný program, aby účastníci VH měli možnost se účastnit i této jedinečné události.
VH proběhla řádně dle svého programu. Dobrou zprávou je, že přestože na nevolební VH „o nic nešlo“, přijelo 17 delegátů z deseti klubů, chyběli jen zástupci týmů Bez Pedálů, BoKolobka, Chrtů Holobkov, Koloběžců Pardubice a Ultimy, vesměs po předchozích omluvenkách. Šestnáctým týmem s právem vyslat delegáta na příští VH se stal brněnský tým BKG.
VH přinesla diskuzi nad řadou témat, některá témata členy VH spojovala, jiná rozdělovala, ale různé názory jsou vždy dobré z pohledu dalšího vývoje našeho sportu. Fakta z VH jsou obsahem zápisu. Já si dovolím ústřední témata trochu rozvést osobním pohledem předsedy ČSK. Jako předseda mám určitý dluh, protože jsem se doposud veřejně příliš neprezentoval.
Nechci se vymlouvat na to, že původně jsem s přijetím funkce souhlasil po několika hodinovém zpracovávání a pod argumentací, že přijatá funkce má spíše symbolický význam. V době, kdy jsem funkci přijímal jsem se těžko smiřoval s tím, že se pouštím do něčeho, co nebudu schopný dělat ideálně. Platilo to až do současné doby (přelom ledna a února 2019). Nyní u mě nastaly zásadní změny a já postupně řeším svoje dluhy. Funkci předsedy ČSK jsem sice věnoval v uplynulém roce desítky hodin, ale ty nejsou příliš vidět. Nechtěl bych, aby se říkalo, že období, kdy jsem předsedal ČSK bylo pro koloběh jen přešlapováním na místě.

Rollo liga (dále jen RL)

Je, a předpokládám zůstane, výkladní skříní svazu. Je to tradice, na kterou jsme hrdí a chceme na ní dále stavět. Tím se ovšem nezříkáme zájmu o rozvoj koloběhu v jiných oblastech. Nelze vyloučit, že i RL mohou v budoucnu potkat různé změny. Drobná změna pro příští rok spočívá v tom, že do soutěže družstev budou započítány i výsledky štafet či týmové časovky.
Nelze přehlížet, že se RL potýká s nedostatkem pořadatelů. Zájemci mezi kluby jsou, zejména mezi nováčky. Nezkušení pořadatelé však pořádání odkládají, protože se necítí připraveni a převažují u nich obavy, že by akci odpovídajícím způsobem nezvládli.
Jako pořadatel RL v uplynulých dvou letech mám pro to pochopení. Člověk musí překonat řadu překážek, někdy i nečekaných a těžko předvídatelných. Osobně to mám postavené tak, že mě v životě naplňuje dělat nezištně něco pro druhé. Proto za sebe můžu slíbit, že v pořádání budu pokračovat, viz závěrečná odbočka k TRISTEP.
Jako Svaz musíme poskytnout pořadatelům takovou garanci, abychom se dopracovali k tomu, že se pořadatelé budou předhánět v návrzích na pořádání závodů RL. To nepovažuji za nereálný sen nebo přání, ale fakt, na kterém budeme v letošním roce pracovat.

Pohárové soutěže

Pohárové soutěže mají své příznivce i odpůrce. Silniční pohár snad již své ovoce přináší, jde o vhodnou konfrontaci závodníků jezdících RL s „hobíky“, kdy každý může zjistit, jak je na tom v porovnání s českou špičkou, ale současně také to, že RL není žádnou uzavřenou soutěží, ale podnikem pro všechny koloběžkáře s různou výkonností.
Krosový pohár nachází svoje příznivce postupně a domnívám se, že je jen otázkou času kdy i on zaznamená masovější rozšíření. Důležité je zařazovat do poháru takové závody, kde jsou koloběžkáři bráni jako plnohodnotná kategorie.

Mistrovství Evropy

V letošním roce zavítá do České republiky znovu vrcholný koloběžkový svátek. Po určitém ústupu ze slávy v hlavních kategoriích na loňském MS v Holandsku se budou naši muži a ženy snažit o návrat na výsluní v Račicích. Areál a zkušenosti pořadatelů jsou zárukou úspěšné akce, okruh kolem kanálu vzbuzuje otázku, nakolik budou tratě vyhovovat domácím závodníkům v porovnání se zahraniční konkurencí. Necháme se překvapit v červenci.

Mládež

V rámci RL nás v nové sezóně čeká několik novinek. Po pilotním ročníku bude do soutěže oficiálně zařazen Mládežnický pohár. Jde o obdobu soutěže družstev dospělých. Soutěžní mládežnické kategorie budou rozšířeny i o děti do 10 let.
Některé týmy kromě RL organizují různé akce zaměřené na mládež nebo jsou přímo mládežnickým klubem organizujícím sportovní činnost mládeže. Víceméně se tak děje pouze v působnosti těchto týmu bez významnějšího zapojení Svazu. Jak Svaz chceme tyto aktivity podporovat. Nicméně jako Svaz toho v současné době příliš nabídnout nedokážeme. Samotné spojení se Svazem není pro organizátory hmatatelným příspěvkem.
Zde se již palčivě dotýkáme dvou základních problémů – financování a (ne)zájem dětí o sport. Probudit v dětech zájem o sport lze různým způsobem, je na nás abychom objevovali možnosti jak dětem ukázat náš sport a nenásilným způsobem je vtáhli do jeho vyzkoušení. Motivací proč se koloběžce věnovat je celá řada, mnohem snazší je pro děti sedět o tabletů a mobilů. Zkusme dětem ukázat krásu společně prožívané fyzické aktivity v kolektivu. O financích dále.
Jsem podporovatelem mládežnického sportu. Před šesti lety jsem začal trénovat děti v místním atletickém oddílu Sokola, po založení týmu UNIKOSY usiluji o rozšiřování naší mládežnické složky týmu a jako předseda Svazu chci dál šířit svou vizi koloběžek jako rodinného sportu.
Koloběžky jako rodinný sport mohou fungovat ideálně, ale nevidím v tom jedinou cestu, jak dostat děti na koloběžky. Pro mě se nabízely tři cesty, jak oslovit děti. S jednou jsem již neuspěl, když jsem chtěl na koloběžky dostat děti z okolí v rámci závodů RL, které jsem pořádal, prakticky nikdo nepřišel. Dále to zkouším s dětmi z oddílu, zatím spíše neúspěšně, uvidíme, jestli pomůže snížení věku pro účast v závodech RL. Třetí cestou jsou školy, od této cesty si slibuji nejvíce a proto bych chtěl co nejdříve zahájit projekt, který jsem si pro tuto cestu vymyslel. Podobným způsobem funguje Sazka Olympijský víceboj, oslovení škol zvolil pro svůj projekt „Koloběžky do škol“ i BoKolobka tým z Ostravy.

Finance do koloběžek

Stávající podpora partnerů Svazu je nezanedbatelná a jsme za ni rádi. Umožňuje základní podporu pořadatelů RL. Pokud bychom chtěli konzervovat stávající stav mohli bychom být relativně spokojeni.
Skutečnosti, které jsem uváděl v předchozím textu by měli být motivem k určitému posunu. Zatím se totiž motáme v určitém začarovaném kruhu. Sice jsme již podnikli určité kroky (žádost o zařazení koloběhu mezi neolympijské sporty ČOV, žádost o zařazení odbornosti koloběh do Přehledu odborností v oblasti sportu), zatím však bez jakéhokoli úspěchu.
Proč jsem se zmínil o začarovaném kruhu? Kouzlo spočívá v tom, že dokud se našemu sportu věnujeme pouze na dobrovolnické úrovni, těžko se dostaneme na úroveň sportů, které jsou v popředí zájmu a finanční podpory. Jako Svaz bychom měli mít k dispozici lidi, kteří věnují dané věci více než jen čas, který si odtrhnou ze svého volného času, nebo ještě hůře čas, který by věnovali rodině. Takové lidi bychom již měli finančně ohodnotit, to však znamená, že roční rozpočet svazu nebude v desítkách tisíc korun, ale minimálně ve statisících. V opačném případě je větší pravděpodobnost, že budeme přešlapovat na místě a daleko se nedostaneme.
Na VH jsme si vytkli za cíl prověření dostupných a reálných možností přílivu financí na rozvoj našeho sportu, ať již podporou pro pořadatele RL, kluby pracující s mládeží, či další projekty oslovující děti na školách apod. V ideálním případě dostane na podzim letošního roku nově zvolené předsednictvo materiál, který může směrovat další vývoj našeho sportu.

TRISTEP

V loňském roce se mi podařilo zorganizovat podnik, který mi přinesl dosavadní nejsilnější emotivní sportovní zážitek (závěrečná spanilá jízda týmu a příjezd do cíle, kde na nás čekali kamarádi, rodiny a Monča). Doufám, že své ovoce bude přinášet i dále.
Jako tým sedmi koloběžkářů a jednoho tricyklisty jsme se zúčastnili cyklistického závodu – Handy cyklo maratonu pořádaného Cestou za snem, který spojuje zdravé a handicapované sportovce. Naším patronem byla desetiletá Monča potýkající se s dětskou mozkovou obrnou. Nebudu zde zacházet do dalších podrobností (lze je nalézt na našem FB – TRISTEP). Podstatné je to, že člověk může jiným pomáhat velice snadno, pocity s tím spojené jsou k nezaplacení. A není to vždy jen o penězích, častokrát stačí jen zvednout zadek a věnovat někomu trochu svého času.
V loňském roce jsem mimo jiné pořádal předposlední kolo RL, spojil jsem ho s naším projektem – RL pro Monču. Řada závodníků využila možnost zaplatit vyšší startovné a s částkou, o kterou bylo navýšeno startovné pro registrované na místě to přineslo 2 500 Kč. Se ziskem ze závodu necelých 1 500 Kč a spontánně zorganizovanou sbírkou v Lesonicích (2 500 Kč) přinesla RL v Petrovicích 6 500 Kč. Doplnila již dříve získanou částku od dárců na nakopni.mě, na pořízení handbike trenažéru, který jsme Monče v únoru 2019 předali.

Jak jsem předeslal v úvodu článku, dějí se v mém osobním životě určité změny, které bych rád využil i pro rozvoj koloběhu. Zatím nedokážu říct, zda budu chtít koncem roku za svoji předsednickou „kariéru“ udělat tlustou čáru či si připravím kandidaturu i pro další volební období. Jisté jen to, že bych v příštím období nechtěl být předsedou na ozdobu a nerad věnuji svůj čas věcem, ze kterých nemám dostatečně dobrý pocit.

Zápis z Valné hromady ČSK 2018, konané 5. ledna 2019 v Hodkovicích nad Mohelkou.

Partneři ČSK

Moc si vážíme podpory a děkujeme.

Chcete podpořit koloběžkový sport? Napište nám.